Aneb tůně místo plantáže. Dobrá věc se podařila. V současnosti nehospodaříme na původních 15 hektarech, které jsme osázeli japonskými topoly. Plantáže jsme předali kapitálově silnější společnosti.
S nostalgií se ohlížíme zpět na naše začátky, kdy jsme osazovali první polnosti topolovými řízky. Když jsme v roce 2013 nastoupili do vlaku, který vezl rychle rostoucí dřeviny, začínali jsme na pozemku velkém 5 hektarů.
Bylo nám jasné, že pokud chceme tento byznys dělat na republikové a nejen pouze lokální úrovni, potřebujeme získávat další hektary a osazovat je. Rozjeli jsme jednání s vlastníky půdy, zemědělskými družstvy, která měla půdu v nájmu a podařilo se nám získat dalších 10 hektarů polí v Bravanticích.(lokalitu jsme vybrali záměrně v blízkosti elektrárny Dalkia, která v té době spalovala biomasu)
Novou plantáž jsme rychle osadili, protože čas v ekonomice pěstování RRD hraje zásadní roli. V průběhu prvního roku jsme nedokázali udržet tuto 10 hektarovou plantáž vzdálenou 80 km od našeho sídla a dost nám zarostla, což ovlivnilo budoucí přírůstky a celkovou ekonomiku projektu.
Další roli hrál fakt, že jsme nebyli schopni získat další pozemky pro osázení. Družstva je nechtěla vydat vlastníkům, vázly na nich smluvní závazky. To nekorespondovalo s naším prvotním záměrem obhospodařovat celkem 100 ha pozemků pro sklizeň na biomasu v podobě štěpky a následnou dodávku do spalovny biomasy.
Po dlouhých úvahách, potížích s naší vlastní mechanizací a jednáních s investory jsme se rozhodli plantáže v Bravantících předat společnosti WOOD CAPITAL s.r.o. , která obhospodařuje větší plochy, na které jsme my nedokázali dosáhnout.
5 hektarovou plantáž na Stínavě v blízkosti našeho sídla, jsme si ponechali jako matečnici a vyčkávali jsme. Stromy byly už dostatečně vzrostlé, plevel je neohrožoval, takže jsme měli čas si promyslet, jak budeme dál s s touto plantáží postupovat.
V průběhu dalších měsíců jsme nenašli cestu akceptovatelnou pro obě strany – investor a my – a na tuto plantáž jsme měli velmi vysoký nájem ze strany zemědělského družstva, které nepokryla ani tehdejší dotace, ekonomika projektu nám tak přestala vycházet. A došlo k finálnímu rozhodnutí tuto plantáž postupně utlumit.
Pokud se ptáte, proč jsme prostě nesklízeli na biomasu pro osobní spotřebu, tak v případě tak vysokého nájmu to byl ekonomický nesmysl .
Věděli jsme, že v této podobě nemá význam pokračovat. Současně jsme však cítili lítost, že se náš záměr nepodařil podle očekávání. Pocity nostalgie byly dočasné. Uvědomovali jsme si, že tato zkušenost nám přinesla 1hektarový pozemek na samotě u lesa, kde v současnosti budujeme sad, permakulturní zahradu a jedlý les.
O něco později přišla příležitost, která nám vyrazila dech a současně utvrdila, že energie, kterou jsme vložili do projektu RRD se nám v dobrém vrací. Obec Stínava získala dotaci na vyhloubení tůní právě v místě naší mateční plantáže. A současně nám obec nabídla obrovské množství zeminy (cca 600 nákladních Tater ), které náklaďáky a bagry rozprostřely na našem hektarovém pozemku. Jednou z podmínek dotací bylo uložení zeminy do vzdálenosti 30km, aby byl zachovaný ekologický smysl dotace.
Protože půda na našem 1hektarovém pozemku byla původně vysychavá, spíše stěrková, nedržela se tam voda, znamenalo to pro nás skvělou příležitost jak pozemek zúrodnit. Byl to dokonalá výměna energie pro obě vlastně tři strany – obec a nás. A pro přírodu zejména!
Japonské topoly a RRD však podporujeme nadále a chystáme se osadit další a tentokrát již menší plochu do 1ha pro pěstování a sklizeň na vlastní spotřebu v podobě biomasy pro vytápění domu.
Knihu Jak (ne)zbohatnout na pěstování japonského topolu aktualizujeme a nabídneme vám doplněné vydání.
Díky za vaši přízeň!
Vaši nadšenci do energetické nezávislosti a permakulturního ekozahradničení Lucie a Tomáš
Partneři webu
|
Platební brána![]() |
Japol Group s.r.o. ¦ všechna práva vyhrazena ¦ © 2014-2016 ¦ Redesign DigitalniDurian.cz